Básně a postřehy

Moje rodina

Pradedeček:

* 30.12.1904 Rapotín, † 10.6.1965 Praha. Ekonom. V Šumperku působil v letech 1935-1938. Vyučoval tu na české obchodní škole a aktivně se účastnil českého kulturního života. Válku prožil v Hodoníně, kde učil na obchodní akademii. Po osvobození byl povolán na ministerstvo průmyslu do Prahy a významně se tu podílel na analýze úkolů poválečného čs.průmyslu. Po únoru 1948.se však pro své odborné i politické názory stal nežádoucí. V květnu 1951 se rozhodl pro emigraci, útěk se mu však nezdařil, byl odsouzen a vězněn v Jáchymově. Plné soudní i mimosoudní rehabilitace dosáhl až v roce 1990.

Babička:

    Dětství a mládí prožila v Klatovech, kde maturovala na gymnáziu. Poté krátce pracovala v cizojazyčném oddělení velkého knihkupectví v Praze a při zaměstnání dálkově studovala filologii , obor čeština a ruština na Vysoké škole ruského jazyka a literatury . Po přestěhování do Olomouce působila na Filozofické fakultě UP, katedra rusistiky v období let 1952 až 1974. Zprvu jako lektorka, po dokončení vysokoškolského studia - jako odborná asistentka.
    Učila zejména na lékařské fakultě a současně překládala odborné medicínské texty. V roce 1974 byla nucena opustit univerzitu pro neochotu přestat chodit do kostela a začala se zabývat výlučně překládáním. Krátce působila ve Vojenském opravárenském závodě ve Šternberku, ale pro opakované krvácení do sítnice, musela brzy této činnosti zanechat a s závažnou oční diagnózou byla převedena do invalidního důchodu.
    Tou dobou si vzala formou pěstounské péče do výchovy děvčátko z dětského domova, protože její vlastní dítě už bylo plnoleté. Současně se začala věnovat poloilegální činnosti - balení a posílání balíčků pro malomocné v leprosáliích a odesílání zásilek do misií tzv. třetího světa.
    Listopadové události roku 1989 ji naplnily takovou energií, že začátkem roku 1990 založila spolu s jednou dobrovolnou pracovnicí - Středisko SOS pro vzájemnou pomoc občanů v Olomouci. Potřeba pomoci kurátorům a sociálním pracovníkům při náročném integrování amnestovaných navrátilců do společnosti, byla hlavním cílem střediska. Hledala pro ně nouzové ubytování, příležitostnou práci a materiální pomoc od spoluobčanů.
    První olomoucká nezisková organizace dnes, po deseti letech své činnosti, kdy pomáhá nejen bývalým vězňům, bezdomovcům a dalším potřebným, spolupracuje se zahraničními subjekty, podílí se na řadě humanitárních sbírek , např. povodně 1997, Ukrajina. Prostřednictvím svých provozů na ulici Čajkovského a Rooseveltově, se rovněž věnuje sběru šatstva, knih, nábytku aj. věcí, jejichž následným prodejem získává finanční prostředky na podporu projektu vzájemné pomoci občanů.

Dedecek:                15.11.1929          Prof. PhDr. Jaroslav Macháček, CSc.

Katedra anglistiky a amerikanistiky FF UP,odborné publikace z obl.mluvnické a významové stavby anglického jazyka,
Cena města Olomouce 1999

Tattinelk:              6.12.1957            Pavel Heger, prom. psycholog spoluzakladatel FOD Fondu ohrožených dětí.,Podnikatel-fyzická osoba,Rostlinná výroba kombinovaná se živočišnou výrobou /smíšené hospodářství